Nefertiti

2. prosince 2010 v 22:30 | maat63

Slavná egyptská královna Nefertiti byla ženou faraona Amenhotepa IV. Měla s ním šest dcer a byla nevlastní matkou legendárního faraona Tutanchámona. Nefertiti byla jednou z nejmocnějších a nejkrásnějších žen starého Egypta.
Žila v tzv. amarnském období (cca 1381 - 1344 před Kristem), což je jeden z nejznámějších pojmů egyptologie označující souhrnně náboženskou a kulturní epochu egyptské historie druhé poloviny 18. dynastie. Hlavním představitelem tohoto období egyptských dějin je její manžel faraon Amenhotep IV., jinak též Achnaton (Echnaton).
Amehnotep IV., syn faraona Amenhotepa III. a královny Teje, se zpočátku jmenoval po svém otci Amenhotep (celým jménem Nefercheprure Vaenre Amenhotep), teprve později si nechal říkat Achnaton. Pocházel z mnoha sourozenců - jsou známi starší bratr korunní princ Thutmose a čtyři sestry: Sat-Amun, Isis, Henut-tau-nebu a Nebet-ah. Achnaton se narodil a žil v Thébách v královském paláci Malqata, ale na veřejnosti se objevoval jen sporadicky. Jeho uzavřenost se dnes mnozí archeologové snaží vysvětlit fyzickou, popřípadě duševní poruchou, která se u něj projevila už v dětství.
Amenhotep III. v třicátém sedmém roce své vlády umírá a jelikož jeho nejstarší syn Thutmose předčasně zemřel, nastupuje na trůn mladší Achnaton a zcela podle tradice se v Karnaku nechává korunovat na krále Horního a Dolního Egypta.
Kdy se Achnaton oženil s Nefertiti není známo. Jisté je jen to, že tento sňatek nebyl v souladu s tradicemi a Achnaton namísto aby se oženil se svou sestrou Satamun, bere si šlechtičnu nekrálovského původu.
V třetím roce vlády vysílá Achnaton velekněze Maie na expedici do wádí Hammamat ve Východní poušti. Tak se zbavil silného nepřítele, který mohl kazit jeho záměry. Jakmile je kněz odstraněn, dává Achnaton příkaz k výstavbě velkolepého chrámu boha Atona uvnitř karnackého chrámového komplexu. Chrám je postaven z kamenných bloků, stěny jsou opatřeny reliéfy. V chrámu nechává postavit své monumentální sochy. (Ty jsou dnes vystavené v Egyptském muzeu v Káhiře).
V pátém roce vlády Achnaton odjíždí z Théb na sever a zakládá nové město na nedotčené a nehostinné půdě východního břehu Nilu, přesně uprostřed cesty mezi Memphidou a Thébami. Město je vybudováno za necelé dva roky a je ohraničeno čtrnácti hraničními stélami. Text stély z pátého roku vlády vypovídá o stavebním projektu v Achet-Atonu a o Achnatonově nadšení, neboť v den založení města přijel na místo v nádherném voze a svému božskému otci (Atonovi) obětoval ty nejlepší pochoutky a vůně. Na stéle se dále uvádí, že to nebyl člověk, ale bůh Aton, kdo vybral místo pro novou královskou rezidenci. Achnatonův díl zásluhy pak spočíval v tom, že rozeznal Atonovo znamení.
Svému bohu staví Achnaton velký a malý chrám, své královské manželce pak sluneční kapli a dva "jubilejní" chrámy. Nechává postavit královský palác a palác pro Královnu. Ve východním pohoří u Achet-Atonu zřizuje Achnaton svou hrobku a rovněž i hrobku pro Nefertiti a Merit-Aton.
Text stély z šestého roku vlády spočívá v přísaze krále ochraňovat město Achet-Aton a dovídáme se z ní o dění ve městě, například že faraon odjel jižním směrem k jihovýchodní hoře Achet-Atonu, kde zůstal stát v žhnoucích paprscích slunce a vykonal při životě svého otce Atona, manželky a princezen Merit-Aton a Maket-Aton, přísahu o dobudování města.
Již jeho otec faraon Amenhotep III. v době své vlády navázal na tradici Staré říše, kdy panovník byl spojován s bohem Re. Jeho syn Amenhotep IV. přivádí tuto snahu do extrému a na místo boha Amona dosazuje boha Atona jako nejvyššího boha Egypta. Amonovy kněží I lid toto snášejí s velkou nelibostí.
Bůh slunce měl v Egyptě vždycky zvláštní postavení, které jeho - boha životadárce - nadřazovalo nad bohy ostatní. Od dob faraona Chufua pojili králové své jméno s bohem Re a považovali se za jeho syny, čímž zdůrazňovali svůj božský původ a tedy i nárok na trůn. V období páté dynastie zažívá kult boha slunce svůj rozkvět a bůh Re z Heliopolis je povýšen nad ostatní bohy - ti jsou však nadále uctíváni, nehledíc na Achnatonovu reformu náboženství. Aby kněží posílili pozici Amona a zároveň příliš nepopřeli úlohy ostatních bohů, spojují boha Amona s bohem Re a vzniká jediný bůh Amon-Re.
Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se cítí být součástí stvořitelova záměru a jsou jím dosazeni jako králové, považuje se Achnaton za syna, pro kterého bylo to vše stvořeno a kterému to bylo dáno.
Achnatonova radikálnost spočívající v upřednostnění jediného boha přivedena do extrému skrze založení nového města, které muselo stát na doposud neposkvrněné půdě, měla své katastrofální důsledky.
Egyptský lid byl připraven o své tradiční bohy, kteří chránili je i jejich příbytky. Namísto sošek bohů nyní lidé v Achet Atonu zdobili své domovní oltáře vyobrazením královské rodiny při uctívání a obětování Atonovi nebo výjevy z jejich rodinného života. Královská rodina tak na sebe převzala obdobu mytologické božské rodiny, kdy například Nefertiti převzala úlohu Isis, Hathor a dalších, zatímco malé princezny představovaly kněžky, které obveselují boha hudbou a zpěvem.
Nefertiti byla a zůstává ztělesněním ženské krásy. Samo jméno Nefertiti by se dalo přeložit jako "a přišla nádherná žena". Její podoba je známá vápencová busta, kterou lze dnes spatřit v Egyptologickém muzeu v Berlíně - Charlottenburgu. Bustou královny Nefertiti našel roku 1912 v Tell el-Amarně Němec Borchardt a přivezl ji do Berlína. Když v roce 1935 egyptský král Fuád požádal o její vrácení, německá strana odpověděla, že kancléř Adolf Hitler se do ní zamiloval a nedokáže se s ní rozloučit.
Na mladou ženu v té době byla Nefertiti velmi průbojná, odvážná a především vzdělaná. Její původ není znám, vedou se o něm spory. Podle jedné z hypotéz byla Nefertiti mitannijská kněžna Tadukhepa, jež byla původně zaslíbena Amenhotepu III., ale nakonec se provdala za jeho syna Achnatona. Podle druhé hypotézy Nefertiti byla dcera Amenhotepa III. a jeho konkubíny. Fakt, že by Achnaton a Nefertiti byli příbuzní se zdá málo pravděpodobný, protože v tom případě by podle tehdejšího práva měla Nefertiti nárok na titul "Dcera faraona a toho ona nikdy neužívala.
Podle třetí hypotézy jejími rodiči byli Ti a Ai. V tom případě by její otec byl nejvyšším úředníkem u faraonova dvora a později důvěrníkem Achnatona. Tato hypotéza připadá egyptologům nejpravděpodobnější.
Další záhada je domněnka, že Ti nebyla biologická matka krásné královny, ale jak ukazují prameny, její babička.
Nefertiti už v mládí upoutala pozornost svého okolí nejen krásou, ale především svým chováním. Když se provdala za čtrnáctiletého Amenhotepa IV. (ve čtvrtém roce jeho vlády) bylo jí 15 let. V prvním roce panování coby vládkyně nosila paruku a modrou korunu, zdobila se peřím a vším, co je typické pro kult bohyně Hathor. Přes deset let byla nejvlivnější ženou, která se významně podílela na společenských událostech a změnách ve starém Egyptě a hrála mimořádně významnou úlohu v upevňování Atonova kultu. Byla milující matkou šesti dcer - ze dvou - Merit-aton a Anchesenpa-aton se později staly královny.
Sám Achnaton nebyl krasavec. Dlouhou dobu byly pochybnosti, zda-li je skutečně mužem! Zejména z chrámů v Luxoru a Karnaku jsou známá Achnatonova vyobrazení s neobvykle protáhlou tváří a ženskou postavou. Za jeho vzhled však mohla hormonální porucha. Achnaton trpěl tzv. "Marfan-syndromem (Morbus Marfan)". Charakteristickým znakem tohoto syndromu je úzká protáhlá tvář, výrazně dlouhé a hubené ruce, hluboko posazené oči a tzv. "trychtýřovitá" hruď. Syndrom je dědičný, čímž by se dalo vysvětlit, proč i dcery Achnatona jsou vyobrazením podobny otci.
Později si Achnaton za svou ženu vzal i svou dceru Anchesen-amon (v jejích dvanácti letech), kterou provdal i za svého spoluvládce a nástupce Semench-ka-rea, avšak ten předčasně zemřel násilnou smrtí. Nakonec se ve svých třinácti letech stala manželkou faraona Tutanchamona ( - původně Tutanchaton).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama